Nová Škoda Octavia nabízí pocit většího, manažerského vozu. Jen pocit?

Hodnotit design nové generace oktávky je sebevražedná mise. Její křivky už všichni znají z českých silnic. Oproti své předchůdkyni má oblejší záď, je o pár centimetrů delší a dle našeho mínění karosérii prospěly modernější a nadčasové křivky. Což ale je otázka vkusu, který zvláště u toho tradičního českého vozidla nelze nikomu vnucovat. Ještěže seriál Rodina na cestách má zkoumat především užitnou hodnotu auta.

Posaďme se tedy rovnou do kabiny. Ta prošla nejvýraznější proměnou. Měkčené plasty vzbuzují dojem vyšší třídy, ani chromové prvky nepůsobí levně, k pocitu luxusu přispívá i nová palubní deska. Navigace mluví česky, což není ani dnes zdaleka samozřejmostí. Panel má přehlednou, intuitivní grafiku, navíc velmi pohotově reaguje. V tomhle bodě za jedna.

Za povšimnutí stojí i dokonalý audiosystém, jehož vyladěného křišťálového zvuku si všimne i vaše tchýně (hovoříme z vlastní zkušenosti).

A změny k lepšímu u nové generace nekončí. Na zadních sedadlech je více prostoru a bez větších obtíží se tam poskládají dva urostlí házenkáři, aniž by hlavu měli zabořenou ve stropním čalounění. Na prostřední sedadlo ovšem už třetího spoluhráče nevměstnají. Ale až pojede s rodinou na hory oceníte otvor, jímž prostrčíte lyže. Jasně, není to žádná novinka, ale osvědčené řešení, které mnohokrát využijete.

Konstruktéři nafukovali i jinde. Proti předchůdkyni se totiž prodloužila o 9 cm na 4,66 metru a je například delší než Volvo V60 nebo BMW řady 3 Touring. A i kufr nabízí oproti předchozí generaci větší prostor: narostl o pět litrů na 610. Zavazadelník má plno bočních schránek, systém pavouků, které dokaží zajistit na místě klidně i klubko hadů. V těch vychytávkách hledá škodovka již tradičně těžko konkurenta. I když: v oblíbeném redakčním testu „nasoukej do kufru devětadvacítkové horské kolo, aniž bys musel odšroubovat byť jen sedlo“ neobstála. Délka při sklopených zadních sedadlech je odpovídající, potíž je v nejužším místě mezi zadními koly. Zdá se, že ani novou oktávku se nepodařilo zcela zbavit staré bolístky, která jí vysloužila přezdívku užovka.

Na druhou stranu, chcete-li vozit surfařské prkno uvnitř vozu, stačí sklopit přední sedadlo u spolujezdce a dovnitř nasoukáte bezmála třímetrový předmět. S tím surfem by nás to nenapadlo, automobilka to sama demonstrovala na ženevském autosalonu. 

Výbava testovaného vozu opět navozovala dojem, že sedíte ve vyšší, manažerské třídě. Namátkou: automatické přepínání dálkových a potkávacích světel, varování před nechtěným opuštěním jízdního pruhu, osvětlení prostoru pro nohy, elektrické otevírání zadních dveří, nastavitelné sedadlo řidiče a spolujezdce s pamětí. Za to všechno si ovšem automobilka nechá zaplatit. Zkoušená oktávka s 1.6 TDI by stála 839 tisíc korun, běžně se prodává pochopitelně buď v levnější výbavě, anebo s nabušenější motorizací. 

O zadní nápravě bylo napsáno už mnohé. U testovaného vozu, tedy se zmiňovaným motorem stále zůstává ta jednoduchá, což v porovnání s víceprvkovou je opravdu slyšitelný rozdíl, jehož si všimne i poučený laik (za něhož se ostatně autor textu považuje). Škoda, tady škoda s malým š. Tohle je nejslabší místo nové Octavia Combi se slabšími motory.

Závěr? Škodovka se v nové generaci oktávek snažila vzbudit pocit, že sedíte v manažerském voze, který vás stále dobře s rodinou přestěhuje v létě chalupu a v zimě na hory, ještě více zdůraznila silné stránky, jako je například kufr či přehledná a účelná palubní deska. Je jen otázka, jestli se vyplatí platit za pocit.