Román má ambice navázat na fenomenální úspěch Volání Kukačky, v níž soukromý detektiv Cormoran Strike řešil vraždu supermodelky Luly Landryové. Českou verzi knihy připravuje nakladatelství Plus v překladu Ladislava Šenkyříka, termín vydání zatím není známý.
Recenzi knihy Volání kukačky čtěte zde: |
Robert Galbraith: The Silkworm
Ukázka z románu The Silkworm:
Kapitola 1
"Kdyby aspoň do prdele umřel někdo slavnej, Cormorane," ozval se ochraptělý hlas v telefonu.
Mohutný neoholený muž se plahočil tmou těsně před svítáním s telefonem přitisknutým k uchu a vesele se zubil.
"Tohle je ze stejnýho ranku."
"Je kurva šest hodin ráno!"
"Je půl sedmý, ale jestli chceš, něco pro tebe mám, budeš si pro to muset přijít," odpověděl Cormoran Strike. "Jsem kousek od tebe. Mohli bychom…"
"Odkud víš, kde bydlím?" ohradil se znepokojeně hlas v telefonu.
"Sám jsi mi to řekl," odvětil Strike a potlačil zívnutí. "Prodáváš přece byt."
"Aha," ozval se druhý muž, už klidnější. "Máš dobrou paměť."
"Je tady jeden takovej non-…"
"S tím jdi do prdele. Stavím se u tebe později v kanceláři…"
"Dominiku, já mám na ráno objednanýho klienta, kterej mě platí mnohem líp než ty, a navíc jsem celou noc nespal. Jestli to chceš použít, musíš si pro to přijít teď."
Ozvalo se heknutí a Strike uslyšel šustění pokrývky.
"Nepřej si mě, jestli to nebude pořádná pecka."
"Smithfieldská kavárna v Long Lane," oznámil Strike a hovor ukončil.
Když se pustil dolů ze svahu k Smithfieldské tržnici, zvýraznila se mírná nepravidelnost jeho chůze. Hranatá hmota tržnice – obrovské viktoriánské svatyně zasvěcené masu, kam se již po staletí každý pracovní den od čtyř ráno navážely mrtvoly zvířat a pak se tam čtvrtily, porcovaly a prodávaly do řeznictví a restaurací po celém Londýně – působila v zimní tmě neproniknutelně. Strike uslyšel v přítmí hlasy, vykřikované pokyny, rachot a pípání couvajících náklaďáků, ze kterých se vykládala poražená zvířata. Jakmile zabočil do Long Lane, ztratil se mezi množstvím mužů, kteří se nabalení v teplém oblečení cílevědomě věnovali svým pondělním ranním povinnostem.
Pod kamenným gryfem, který držel stráž na rohu budovy tržnice, se choulili poslíčci ve výstražných reflexních vestách a ruce schované v rukavicích si zahřívali o hrníčky horkého čaje. Naproti přes cestu jako zapálený krb ozařovala okolní tmu Smithfieldská kavárna, mrňavá oáza tepla a mastného jídla otevřená čtyřiadvacet hodin denně.
V kavárně nebyly záchody, ale podle domluvy se mohlo chodit do sázkové kanceláře o pár domů dál. Jenže sázková kancelář Ladbrokes neotevře ještě přinejmenším tři hodiny, a tak Strike odbočil do postranní uličky a svému měchýři, který byl plný slabé laciné kávy vypité během celonoční práce, ulevil v jednom temném zákoutí. Byl tak unavený a hladový, že se zakrátko ponořil do tukem prosyceného ovzduší ze smažených vajíček a slaniny s rozkoší, jíž porozumí jenom člověk, který někdy sám překročil hranice vlastní fyzické odolnosti.
Od jednoho stolku právě vstali dva muži ve fleecových vestách a nepromokavých bundách. Strike vmanévroval svou mohutnou postavu do stísněného prostoru a se spokojeným zafuněním usedl na dřevěnou židli s ocelovým kováním. Ani si nestačil objednat a italský majitel restaurace už před něho postavil čaj ve vysokém bílém hrnku, ke kterému servíroval trojhránky chleba namazaného máslem. Během pěti minut před ním přistál velký oválný talíř s regulérní anglickou snídaní.
Strike mezi siláky, kteří se hrnuli do kavárničky a zase ven, dobře zapadl. Byl vysoký, tmavý, s bujnými, nakrátko zastřiženými kudrnatými vlasy, které mu na vysokém vypouklém čele nad širokým boxerským nosem a hustým, nepřívětivým obočím mírně ustupovaly. Na bradě měl strniště a tmavé oči mu rozšiřovaly hluboké, modře zabarvené stíny. Při jídle ospale pozoroval budovu tržnice naproti. Nejbližší klenutý vchod s číslem dvě začal pomalu vystupovat ze šera: z prostoru nad vstupem opětovala jeho pohled strohá kamenná tvář, starověká a vousatá. Existoval snad někdy nějaký bůh zvířecích mrtvol?
Když Dominic Culpepper dorazil, Strike se zrovna pouštěl do párků. Novinář byl téměř stejně vysoký jako on, ale hubený a s pobledlou pletí jako chlapec z chrámového sboru. Tvář měl zvláštně asymetrickou, jako by mu někdo maloučko zkroutil obličej proti směru hodinových ručiček, což ho zachraňovalo před vyloženě dívčím půvabem.
"Tak se s tím předveď," prohlásil Culpepper, když si sedl, stáhl si rukavice a podezíravě se rozhlédl po kavárně.
"Nechceš něco k jídlu?" zeptal se Strike s plnou pusou párku.
"Ne," odpověděl Culpepper.
"Radši si počkáš na svůj croissant?" zašklebil se Strike.
"Jdi do prdele, Cormorane."
Vytočit někdejšího žáka soukromé školy, který si s mírným odporem objednal čaj, bylo až dojemně snadné. Jak si Strike pobaveně všiml, oslovil lhostejného číšníka "kámo".
"Takže?" dožadoval se Culpepper s horkým hrníčkem v protáhlých bledých prstech.
Strike zalovil v kapse kabátu, vytáhl odtamtud obálku a přesunul ji po desce stolu. Culpepper vytáhl její obsah a pustil se do čtení.
"A do prdele," odtušil po chvíli tiše. Začal horečně listovat papíry, na některých z nich byly poznámky psané Strikovou rukou. "Kde jsi k tomu sakra přišel?"
Strike, který měl zase plnou pusu párku, zabodl ukazováček do jednoho papíru, na kterém byla nadepsaná adresa firemní kanceláře.
"Jeho příšerně nasraná osobní asistentka," řekl, když se mu konečně podařilo polknout. "Ojížděl ji stejně jako ty dvě, o kterých víš. Prostě si jenom právě uvědomila, že se z ní nestane příští lady Parkerová."
"Jak ses k ní dostal?" zeptal se Culpepper a zíral na Strika přes okraj papírů, které se mu chvěly v roztřesených rukách.
"Detektivní práce," prohlásil Strike huhňavě skrz další sousto párku. "Kdysi jste to v tý vaší branži zvládali i sami, ne? Než jste začali dávat externí zakázky týpkům, jako jsem já. Ona si ale nemůže zabouchnout dveře k příštímu zaměstnání, Dominiku, takže v žádným případě nechce, aby o ní v novinách padla zmínka, jasný?"
Culpepper si odfrkl.
"To si měla rozmyslet dřív, než šlohla…"
Strike hbitým pohybem vytrhl papíry z žurnalistových prstů.
"Ona nic nešlohla. Měla to pro něho dnes odpoledne vytisknout. Dopustila se jedině toho, že mi ty papíry ukázala. Ale jestli jí kvůli tomu hodláš zničit soukromej život, Dominiku, tak si je vezmu zpátky k sobě."
Pro čtení druhého dílu ukázky z románu The Silkworm klikněte na šipku. Čekají vás ještě čtyři napínavé části.
