Americký skladatel, saxofonista a vůbec muž mnoha aktivit John Zorn přivezl početnou muzikantskou menažerii, která ve čtrnácti blocích – daných sestavami kapel, případně sólovými výstupy – provedla asi padesát ze tří set Zornových skladeb z cyklu Bagatelles. Byl to takový čtyřhodinový hudební maraton. Ne nadarmo dostal název Bagatelles Marathon.
  |
Poslouchat v klidu tolik hudby jednoho autora najednou by se mohlo zdát jako docela těžký úkol. Omyl! Muzikanti, potažmo Zorn nedali člověku ani na vteřinu šanci se nudit a i ti nejvášnivější kuřáci odkládali odchod na cigaretu ven před Forum skladbu za skladbou. „Teď přece nemůžu odejít... no a teď už vůbec ne...“
Na dramaturgii večera bylo skvělé, jak byla dokonale proaranžována, jak experimentální momenty střídaly standardnější, jak hlučné kapely (něco takového jako v podstatě hardcorové trio Trigger myslím neslýchají každý den ani v žánrově vymezenějším prostředí) prokládaly vyloženě tiché okamžiky.
Mezi účinkujícími byly mnohé veleslavné osobnosti americké scény, za všechny jmenujme varhaníka a pianistu Johna Medeskiho či kytaristu Marka Ribota. Naprosto okouzlili ale i hudebníci, které na našich pódiích nevídáme zdaleka tak často, třeba kytaristka Mary Halvorsonová, jež se předvedla ve dvou formacích, pokaždé s úplně jiným herním stylem.
Fenomenální houslista Mark Feldman, který v duu s klavíristkou (a svou manželkou) Sylvií Courvoisierovou ukázali, co je naprostý soulad, synergie, čtyři ruce, ale jeden hudební prožitek. A samozřejmě i samotný Zorn, navrátivší se do Prahy po devatenácti letech. Kéž by ne naposled...
