KOMENTÁŘ: Je třeba odmítnout větší vliv ministra spravedlnosti na výběr vedoucích státních zástupců |
LN: V čem je současný zákon o státním zastupitelství překonaný? Proč potřebuje novelizaci?
Jediný zásadní nedostatek stávajícího zákona je snadná odvolatelnost nejvyššího státního zástupce, která naopak kontrastuje s relativně pevným postavením ostatních vedoucích státních zástupců. Rozumím tomu, že když jsou předsedové soudů jmenováni na dobu určitou, tak je logické, aby stejně byli jmenováni i vedoucí státní zástupci, byť se nedomnívám, že nynější situace, kdy jsou jmenováni na dobu neurčitou s tím, že můžou být odvoláni pokud závažným způsobem poruší své povinnosti, by byla nějak zásadně špatná.
LN: Jaké jsou vaše klíčové námitky proti znění novely, jak jej předkládá ministerstvo?
Naší zásadní námitkou je obsazení výběrových komisí na výběr vedoucích státních zástupců. Nyní to funguje tak, že vedoucího státního zástupce navrhuje jeho bezprostředně nadřízený vedoucí státní zástupce a následně ho jmenuje ministr spravedlnosti. Novela zavádí ještě výběrovou komisi, která má vlastně rozhodující slovo při formulaci návrhu, kdy navrhovatel je jen něco jako převodní pákou. Problém je, že v komisi nemá státní zastupitelství většinu, ale většinu jmenuje ministr spravedlnosti. Paní ministryně argumentuje tím, že jeden z jejích tří členů je nezávislý soudce. Nepokládám za šťastné, aby do toho byli zatahováni soudci, což ostatně odmítá i Soudcovská unie. Návrh by měl vzejít z výběrové komise, kde většinu má soustava státního zastupitelství s tím, že respektujeme právo ministra spravedlnosti rozhodnout, zda kandidáta jmenuje nebo ne. Jde o to, že se zřetelně zvyšuje vliv ministra spravedlnosti ve jmenovacím procesu, a to nejen na konci procesu, ale i na samotném začátku.
LN: Takže jde o poměr, ne že by vám přímo vadilo, že je členem komise soudce?
Když se vybírají předsedové soudů, tak ve výběrových pětičlenných komisích je nadpoloviční většina soudců. Žádní státní zástupci tam nejsou, takže nevidím důvod, proč by to v případě státního zastupitelství mělo být opačně. Státní zastupitelství a soudy spolu mají komunikovat prostřednictvím konkrétních kauz. Nebylo by šťastné, aby předseda soudu měl vliv na to, kdo bude vedoucím státním zástupcem.
Dle jedné z alternativ novely se má na osobě tohoto soudce shodnout předseda soudu a ministr spravedlnosti. Dokážu si představit, že v řadě věcí může být pro předsedu soudu nevýhodné, aby se postavil návrhu ministra spravedlnosti. Soudci jsou do toho zatahováni proti své vůli a je to věc, která jim nepřísluší. Zdá se mi, že klíčovým důvodem, proč je to navrhováno je, aby ve výběrové komisi nemělo státní zastupitelství většinu a aby tím bylo maskováno zvýšení vlivu ministra spravedlnosti.
LN: V médiích jste uvedl, že pokud novela projde v současném znění, bude tím státní zastupitelství oslabeno? V čem konkrétně?Právě v tom, že se zvýší role ministra spravedlnosti na výběr vedoucích státních zástupců. V kauze Čapí hnízdo jsme zřetelně viděli, že vedoucí státní zástupce má opravdu důležité postavení. Pokud bude mít ministr spravedlnosti vyšší vliv na to, kdo bude či nebude vedoucím státním zástupcem, bude tím posílen vliv ministra na řízení státního zastupitelství.
Přechodná ustanovení jsou v návrhu novely stanovena krátce, takže vláda, která má vyjít z příštích voleb by měla mít možnost obsadit jak funkci nejvyššího tak obou vrchních státní zástupců. To může soustavu rozpohybovat, a ne pozitivním směrem. Přechodná ustanovení by proto měla být velkoryseji nastavena tak, aby jedna vláda nemohla obsadit tři klíčové pozice na státním zastupitelství. Pokud paní ministryně zužuje námitky na to, že Pavlu Zemanovi, Lence Bradáčové či Ivu Ištvanovi jde o funkce, tak je to hrubé zjednodušení a demagogickou argumentaci, která se míjí s podstatou našich námitek.
LN: Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman uvedl, že variantou by bylo vynětí státního zastupitelství z výkonné moci. Co si o tom myslíte?
Dlouhodobě to podporujeme, i když samotný fakt, že státní zastupitelství je součástí moci výkonné neznamená, že má být podřízeno ministru spravedlnosti. Je zmíněno v samostatném článku Ústavy jako samostatná součást moci výkonné. Neznamená to, že by mělo být nějak absolutně závislé na libovůli ministra spravedlnosti. Pokud by bylo vyjmuto z výkonné moci, tak by se tím zdůraznil právě zájem na tom, aby do něj vláda nemohla ingerovat v konkrétních kauzách. To se nyní neděje, ale obávám, že se novela může toto nebezpečí zvýšit.
LN: Jaký pro Vás mělo význam, že novela neprošla přes protikorupční radu vlády? Paní ministryni Benešovou to dle rozhovoru v MF Dnes to nijak zvlášť netíží.
Je to poradní orgán vlády a tak je na vládě, jestli se jejími závěry bude nebo nebude řídit. LVR bdí nad legislativní správností norem, ta novelu projednala. Byl jsem na jejím jednání, kdy se LVR se zabývala zejména tím, jestli je novela správná po legislativní stránce. Protikorupční rada vlády se logicky zabývá jinými otázkami. Pokud ale paní ministryni závěr protikorupční rady vlády nezajímá, tak je to její volba. Já jsem byl ze závěrů protikorupční rady potěšen.
LN: Paní ministryně v rozhovoru pro MF uvedla, že „státní zástupci by chtěli velké peníze, chtěli by srovnání se soudci, chtěli by bát jakýmsi čtvrtým ústavním pilířem, ale podívejme se na celou řadu kauz, které skončili fiaskem.“ Co říkáte na takový poměrně ostrý vzkaz profesi?
Toto vyjádření mě překvapuje a mrzí, protože je naprosto logické, že řada kauz končí zproštěním, tomu tak bylo vždycky a bude tomu tak i nadále. Snad jediná země, kde dochází ke stoprocentní úspěšnosti obžaloby, je Severní Korea. Dovozovat nefunkčnost státního zastupitelství z toho, že některé kauzy dopadnou zproštěním, pokládám za hrubě zavádějící a velmi mě mrzí, že se toho dopouští ministryně spravedlnosti, která si těchto skutečností musí být vědoma. Když byla ona sama nejvyšší státní zástupkyní, tak také docházelo v klíčových kauzách k obrovskému množství zproštění. Řekl bych, že na těch vrcholných úrovních byly tyto kauzy zprošťovány ve větší míře než je tomu nyní, to ale ministryni nijak nevyčítám. Nedomnívám se ale, že je to něco, co by nyní měla bez hlubší analýzy kritizovat.
Plošně tvrdit, že pokud dochází ke zproštění, je to známka nefungujícího státního zastupitelství, je opravdu nemístné. Obecně ke zproštění dochází v cca pěti procentech případů. Nedokážu si představit, že by to bylo ještě významně méně, to by pak znamenalo, že nebudeme chodit kauz, které jsou komplikované a složité, kde riziko zproštění je větší. Státní zastupitelství je v dobré kondici a tyto výroky paní ministryně jsou neférové.
LN: Není to spíš třeba vnímat jako politický a populistický výrok?
Těžko to brát jinak. Domnívám se, že těmito výroky paní ministryně v očích veřejnosti dlouhodobě snižuje kvalitu práce státního zastupitelství, a to aniž by k tomu měla věrohodné podklady a dokládala to. Trošku mi to připomíná výtku Josefa II. k Mozartovi ve filmu Amadeus, že nějaká skladba obsahuje příliš mnoho not.
KOMENTÁŘ: Cesta k větší nezávislosti žalobců. Je třeba vyhnout se politizaci státních zastupitelství |
LN: Čekal jste, že bude mít Marie Benešová v roli ministryně spravedlnosti větší v empatii vůči státním zástupcům, zvlášť když jednou z nich sama byla?
Kdyby se této kritiky dopouštěl ministr, který nebyl státním zástupcem, tak bych si mohl myslet, že je třeba nesprávně informován nebo, že do některých věcí příliš nevidí. To, že se jich dopouští Marie Benešová, která většinu svého profesního života byla státní zástupkyní, mě opravdu mrzí.
LN: Podle paní ministryně je také třeba se zamyslet nad tím, kam vůbec státní zastupitelství směřuje. Kam si Vy myslíte, že profese směřuje?
Státní zastupitelství se vyvázalo z vlivů na politické moci, postupuje nezávisle a nebojí se otvírat závažné kauzy, a to i s rizikem, že některé z nich nebudou odsouzeny. Ze statistických údajů se nedomnívám, že by bylo v nějaké špatné kondici, naopak si myslím, že je v kondici lepší než, bylo třeba před 15 lety. Je zapotřebí nadále pracovat na zlepšení, stejně jako u každé instituce.
LN: V souvislosti s výroky paní ministryně na adresu státních zástupců jste ji koncem minulého týdne poslal otevřený dopis, ve kterém apelujete, aby státní zástupci nebyli její osobou plošně hodnoceni na základě jednotlivostí, protože její výroky mohou oslabovat důvěru v celý justiční systém. Očekáváte, že si to paní ministryně vezme k srdci?
Pevně v to doufám. Po jejím rozhovoru v úterní MF DNES jsem si uvědomil, že kdybychom k její plošné kritice i nadále mlčeli, mohlo by to vyznít tak, že jí de facto dáváme za pravdu. V otevřeném dopise jsem se snažil na základě veřejně přístupných dat doložit, že státní zastupitelství funguje dobře a že důvodem naší kritiky navrhované novely zákona o státním zastupitelství, není udržet Zemana, Bradáčovou či Ištvana ve funkcích co nejdéle.
